Město Kelč

Ivo Hradecký: Kelč

Kelč tichá, staletá
ve vůni zahrad leží:
Kolébka moje, něha dětských snů...
Ji Radhošť Hostýn s Javorníkem střeží,
Moravská Brána hor ji poutá řetězem
ku rodné hroudy zvlněné dnu.

Na Strážném vrchu a u Švédovy mísy,
Na staré valše v olších Juhyně
pohádek zhaslých ohňostroj se ve vzpomínkách mísí
a krbu dým s kalichem svatyně...

A svatý Jan tam na náměstí mlčí
a dějin stín se dívá do zámku
a s jasem slunečním se mlha střídá vlčí
a dětský pláč s pohodou beránků.

S věže zámecké hodiny půlnoc bijí
dveře chrámů klekání lká za vánku
a v blátě ulic se bída v křeči svíjí -
za humny tichne jásot skřivánků.

U svaté Anny za zídkou z kamene
les křížů tyčí se jak o žních mandele -
v jejich stínu srdce tlí - ne jiskra z křemene
a v květu kalich slzí andělé.

0, Kelči, vzkvetlá májem, plodná v jeseni,
Tvůj obraz zabodnut - se v srdci nemění:
jsem Tvojich větví zavanutý květ -
v Tvou náruč klesám, drásá-li mne svět !

   Kelč, město na rozhraní Hané a Valašska, v malebné záhorské pahorkatině, se může chlubit dějinami staršími než dnes výstavnější a větší města v okolí. Kdykoliv přijíždíme ke Kelči, objeví se nám krásný výhled na panoráma města s dominantami zámku, školy, kostela. Tyto motivy byly námětem pro obrazy kelečských rodáků pana Klevara a pana Kuběny, které nám zachovaly pohled na Kelč našeho mládí. Od té doby se hodně změnilo. Zmizela malá políčka, bylo postaveno sídliště s panelovými domy, závod LOANA, vybudovány nové objekty družstva. Každá tato změna měla svou pozitivní, ale také negativní stránku.

       Rozoráním mezí vznikly velké lány, ale zmizelo velké množství stromů a křovin, které rostly mezi poli na mezích, oživovaly krajinu a poskytovaly zvěři a ptactvu úkryt. Na druhou stranu je nutno říci, že návrat k malým políčkům je nemožný. Sídliště paneláků vyřešilo pro mnoho lidí bytovou otázku, ale dost podstatně změnilo vzhled obce. Bylo by jistě vhodné uvažovat o změkčení tvrdých betonových linii, například úpravou střech a fasád.

Kelč, město na rozhraní Hané a Valašska, v malebné záhorské pahorkatině, se může chlubit dějinami staršími než dnes výstavnější a větší města v okolí. Kdykoliv přijíždíme ke Kelči, objeví se nám krásný výhled na panoráma města s dominantami zámku, školy, kostela. Tyto motivy byly námětem pro obrazy kelečských rodáků pana Klevara a pana Kuběny, které nám zachovaly pohled na Kelč našeho mládí. Od té doby se hodně změnilo. Zmizela malá políčka, bylo postaveno sídliště s panelovými domy, závod LOANA, vybudovány nové objekty družstva. Každá tato změna měla svou pozitivní, ale také negativní stránku.

 

 Toto byla jen stručná úvaha o tom jak se naše okolí mění. Kelč, přestože jí byl rozhodnutím státních úřadů odňat titul města, nikdy městský charakter neztratila. Proto také obecní zastupitelstvo požádalo Parlament o navrácení tohoto historického titulu. Po dvouletém čekání na rozhodnutí jsme pomalu celý případ vzdali. Proto nás všechny překvapila výzva k převzetí titulu města. K slavnostnímu udělení statutu města došlo 29. června v budově Parlamentu České republiky. Předseda parlamentu Milan Uhde za přítomnosti místopředsedů parlamentu předal jmenovací dekret šestnácti novým městům a mezi nimi také Kelči.

       Udělení titulu města však nepřineslo pro Kelč žádné materiální výhody, ani zvýšení daní a poplatků. Jde pouze o morální hledisko, nápravu nespravedlivého rozhodnutí a uvedení do stavu, který odpovídá historickému významu Kelče.

Čerpáno z Kelečského zpravodaje č.10,11/1998, brožury Kelč navrácení statutu města (vydané r. 1994),
Dýmkařství na východní Moravě - Joža Orság Vranecký (vydané r. 1972),
Knihovna města Kelč - histocká dokumentace.