Boží muka, kaple, kostely a kříže
Boží muka
Boží muka u sv. Františka
Boží muka Na drahách
Dřevěné a kamenné kříže
Dřevěný křiž před farním kostelem
Dřevěný kříž na Zvěřinci
Kamenný kříž u kostela
Kamenný kříž nad schody u cesty ke kostelu
Kamenný kříž na Starém městě u domu A. Vykopala
Kamenný kříž pod Zvěřincem
Kamenný kříž Na valech, pod zámkem (u spořitelny)
Kamenný kříž pod Lázenkou
Kamenný kříž na Suchej houře, u cesty k Němeticím
Kamenný kříž na hřbitově
Kamenný kříž ve Březí
Kapličky
Kaple padlých - Kelč
Kaple sv. Anny - Kelč
Kaple padlých - Kelč
Kaple Panny Marie - Kelč
Kaple sv. Barbory - Kelč
Kaple Řeznícká - Kelč
Kaple
Kaple - Babice
Kaple - Zámrsky
Kaple - Němetice
Kaple - Skalička
Kaple sv. Cyriila a Metoděje - Kladeruby
Kostely
Farní kostel sv. Petra a Pavla - Kelč
Filiální kostel sv. Kateřiny - Kelč
Památníky a sochy
Socha sv. Jana z Nepomuku
Památník obětem I. světové války
Památník partyzánský Vladimíra Šišáka
Socha sv. Jana z Nepomuku
Kelečští "Hruboměšťané" měli od starodávna výsadu, že mohli ve svých "šenkovních" domech postupně čepovati pivo z kelečského pivovaru. Počátkem 18. století požádal je žid z podzámecké palírny, aby mu prodávali také jeho kořalku. Z počátku mu to všichni odmítali. Pak ale nějaký Jan Masařík nebo Provazník Socha sv. Jana Nepomuckého na náměstí před zámkem, kde majitel palírny chtěl postavit kořalnu r. 1707 mu vyhověl. Když toho musel na nátlak pánů radních zanechati vymohl si žid u správce zámku p. Andrease Poppa povolení postavit kořalnu přímo před zámkem. Když již byly základy vykopány a materiál ke stavbě připraven, "tu my tři osoby Augustin Kratochvíla, starší purkmistr Václav Peroutka, mladší purkmistr a městský písař Václav Loučel do Holomouca jsme se vybrali k milostivé vrchnosti, o to jsme žádali s ponížeností, aby nám takového domku uprostřed rynku neráčili dáti stavěti, což jsme pozískali skrze zásluhy sv. Jana Nepomuckého" Jeho Milost regent Šerc přijel do Kelče a po úředním jednání "to stavení poručil zkasírovati." Na poděkování usnesli se měšťané vlastním nákladem napřed obraz, pak sochu sv. Jana Nepomuckého na rynku vystaviti, což se stalo v r. 1709.
Památník obětem I. světové války
Byl postaven na paměť 61 padlých občanů z Kelče. Pořídila jej v r. 1930 Osvětová beseda za obnos cca 35 000 Kčs z darů občanů. Bystu zhotovil akad. sochař Emil Hlavica (syn kelčského rodáka Frant. Hlavice) ze Vsetína Vznosná a složitě prostá architektura pomníku je dílem archit. Jana Mráčka z Brna. Kamenickou část provedla fma Jos. Zouhar a spol v Brně.
Detail z pomníku. Plaketa italského legionáře, deska s jmény padlých.
Partyzánský památník Vladimíra Šišáka
Nar. 5. 7. 1919 - 8. 12. 1944 kdy byl na lípě u pomníku popraven nacisty, oběšením pro výstrahu.
Svůj život jsem převtělil do svaté lípy.
Duši svou dal jsem rád národu,
protože věřím zas jako jsem věříval
v jaro a v slunce a v svobodu.
Jen víra je silnější než smrti šípy.
V. M. S.
